Nazdar.Myslím,že tohle asi ani nikdo nečte.Ale to je právě že super!!Těší mě,když si sem můžu spát co chci,a kdy chci,a přitom mě za to nikdo nesjede že se chovám tak či onak..Chtěla by sem vám věnovat pár rad-střežte si lásku,rodinu,a kamarády!!Budete je potřebovat!!Vím,že to asi všchni víte,ale já sem si to uvědomila až teď.Jsou na mě všichni moc hodní,ale já to prostě potřebuju vědět že mě někdo potřebuje,že mě má RÁD.Vím,že je to trapné,ale potřebuju podporu.Kámoši dělají co mohou,aby se mě něják nedotkli,protože sem hoodně citlivá,a když mě něco rozčílí,dokážu něco plácnout,a ani nevím o čem mluvím,a lituju pak toho,protože se mě to oplatí.Zrovna nedávno sem se pohádala s nejlepší kamarádkou kvůli tomu,že mě nepozvala na její oslavu.A víte co sem jí řekla?-že se na ní taky vyse*u až budu mít oslavu!!!přitom tohle bysem nikdy a nikomu neřekla..No,přesně.Do tmy za půlnoci si můžu křičet co chci.Ale lidé z mojeho bydliště by mě asi zabily.Ani se nedivím..Nechápu život,o čem tahle země je?!Proto si važte,že ještě nejste na mizině,tak jako já tehdy....-Takže,bylo to minulý rok,na začátku roku 2007.prostě,ve škole mě měl rád jeden kluk,a pořád mě otravoval.ne,n mě psychicky ubližoval.Shazoval mě před ostatními,a to mě týralo.Nesnesla sem pocit,když něco svým kámošům šeptal,a přitom se díval na mě,a pak se hlasitě smály.Pak sem jela v létě na tábor,a to je právě ono-Ale to je další dlouhá historie....Asi sem se dost vypovídala,aspoň mám dobré svědomí,že to můžu někam napsat,ne do sešitku,ale sem-aby to mohli číst jiní lidé,chci totiž aby se mnou cítily.....