Je to tak..Všechno s prominutím seru.Školu,seru vztahy s kámošema.Nechápu nic,co dělám.Žiju.Jím.Spím.Ale nic mě nebaví.už mě nebaví trávit dlouhé chvilky u compu,a psát na tento blog články.Možná to je špatnej odkaz,možná ne,nevím......Sem zhroucená,po dnešku mě totiž něco sebralo.Ani to nechctějte vědět,nemůžu to nikomu říct,ani vám,ani Xaře.je mě líto,že sem taková,ale vlastně taková vůbec nejsem.Je to něco divnýho.Taky mě už nebaví každodenní rutina.Vstát,obléct se,jít do školy,pak přijít,zapnout počítač,pak jít dělat školu..je to to samé,a to já nechci.A když nedosáhnu toho čeho sem chtěla,sem naštvaná na celý svět.Možná to ani nikdo nečte,vlastně se vám ani nedivím.tenhle článek sem chtěla psát Caps Lockem,ale řekla jsem si NE,tak to píšu takhle,můžete to číst černé na bílém....